Lonchodiodes samarensis (PSG230)

 

Lonchodiodes samarensis (nymfa - autoportrét), © Pavel Jícha

Velikost v těle: samice 13-14 cm, samec 9-10 cm
Živná rostlina: ostružiník (Rubus)
Teplota pro chov: 20-27 °C (můj chov je ve 22-24 °C)
Relativní vzdušná vlhkost pro chov: 50-70%
Délka inkubace: cca 3 měsíce
Délka vývoje od vylíhnutí do dospělosti: cca 3 měsíce
Délka života dospělců: bude doplněno (minimálně však 5 měsíců)

Tato strašilka (nebo chcete-li pakobylka) se těší v poslední době mezi chovateli velké oblibě. Důvodů, proč tomu tak je, najdeme hned několik. Jsou to, na rozdíl od spousty jiných druhů, poměrně aktivní tvorečkové, kteří si dovedou chovatele získat. Jejich vývoj je rychlý, takže je mohou chovat i "netrpělivci". Mimo to v nich vidím velmi vděčné chovance, jejichž chov není nikterak náročný ani pro úplného začátečníka.

Mají výrazný pohlavní dimorfizmus. Samice je na první pohled větší a mohutnější, ale vzrůstem rozdílnost nekončí. Samice mívají zelenou barvu v různých odstínech, někdy mohou mít na těle světlé skvrny. Tělo samce je zbarvené do hněda a nohy má zelené. Obě pohlaví mají bílé konce tykadel a jsou bezkřídlé.
Protože se nejčastěji dají sehnat nymfy, začnu s popisem chovu u právě u nich. Čerstvě narozené mají téměř černou barvu, sněhově bílé konce tykadel a měří asi 2,5 cm. Jejich pro chovatele ne příliš dobrý způsob obrany je pád/skok na zem, kde se chvíli zmítají. Tento reflex zůstává až do dospělosti, proto je důležité zacházet s nimi pomalu a s trochou něhy. S každým svléknutím se barva nymf lehce mění. Přes hnědou až k zelené, přičemž u samců může jít od hnědé přes zelenou zpět k hnědé. Jediné, co jim zůstává, jsou zářivě bílé koncové články tykadel. Nymfy bez problémů přijímají ostružiník. Vyžadují trochu vyšší vlhkost než dospělci, doporučuji proto ubikaci denně lehce rosit.
Pro zdárný růst a úspěšné svlékání musíme strašilkám dopřát dostatek místa, chovná nádoba se může zvětšovat s věkem chovanců nebo jim můžeme od začátku dát takový prostor, kde se budou moci pohodlně svléknout i při poslední ekdysi. Je při tom důležité pamatovat na to, že samice mají v těle k 15 cm.
Pohlaví se dá rozeznat již ve 4. instaru, podle zadečku.
Adultním jedincům vyhovuje vzdušnější chov s vlhkostí mezi 50-60%. Samci dospívají o jeden svlek dříve. Po dospělostním svleku dochází během prvních dnů či týdnů (samci jsou značně neodbytní) k páření a samice začne klást zhruba po 3 týdnech vajíčka. Ta mají kulovitý (lehce oválný) tvar s vystouplým víčkem, takže připomínají 2 mm velký, tmavě hnědý granát. Samice je volně "vystřelují" a kladou jich většinou několik denně (2-3).
Z vajíček se líhnou opět malé nymfy a tím se nám cyklus uzavřel. Jak už jsem psal dříve, jejich vývoj je ve srovnání s jinými druhy rychlý, a proto se můžou v jednom chovu setkat dospělci s vlastními dětmi.

Lonchodiodes samarensis (dospělý pár při páření), © Pavel Jícha

Lonchodiodes samarensis (dospělá samice), © Pavel Jícha

Lonchodiodes samarensis (vajíčka), © Pavel Jícha

 

Lonchodiodes samarensis (nymfa L1), © Pavel Jícha

 

Lonchodiodes samarensis (nymfa L3), © Pavel Jícha

Lonchodiodes samarensis (nymfa L4), © Pavel Jícha

 

Lonchodiodes samarensis (pár nymf L5 - vpředu samice, vzadu samec), © Pavel Jícha



Lonchodiodes samarensis (detail zadečku nymfy samečka), © Pavel Jícha

Lonchodiodes samarensis (detail zadečku nymfy samičky), © Pavel Jícha

 

Lonchodiodes samarensis (nymfa samice L5), © Pavel Jícha

 

Lonchodiodes samarensis (svlečka), © Pavel Jícha

 

Lonchodiodes samarensis (čerstvě dospělá samice - autoportrét), © Pavel Jícha

 



Lonchodiodes samarensis (detail hlavy samice), © Pavel Jícha

 

Protože tyto strašilky nevyžadují vysokou relativní vlhkost a na zemi se v podstatě nepohybují, jako povrch dna pro ně stačí obyčejný ubrousek. Čištění je potom jednodušší a rychlejší.